Ať vzpomínky neumírají

Detailní popis produktu

Knížka psaná s hlubokou znalostí prostředí námořních lodí, na kterých se autor plavil, přináší vtipné, humorné líčení pracovních zážitků, návštěv přístavů i nejrůznějších příhod, spojených se životem na moři. Stejně jako ve všech profesích v továrnách, podnicích, úřadech a dalších místech pracují lidé různého vzdělání, věku, povahy, národnosti a vyznání, nebylo tomu jinak ani mezi námořníky. „Při každodenním vykonávání našeho námořního řemesla jsem poznal, že na naše povolání je potřeba nahlížet s velkým respektem a úctou. Snad právě proto jsem sebral dostatek odvahy a sil tuto knihu napsat,“ říká Jaroslav Šimon. 

Jaroslav Šimon - Narodil se v Kolíně 19. listopadu 1954. Vyrůstal v rodině truhláře a kožešnice spolu se čtyřmi sourozenci. Blízkost vody - řeky Labe - měla zřejmě vliv na jeho dětské záliby. Kromě sportu se věnoval lodnímu modelářství, se kterým se zúčastnil dvou mistrovství republiky, což bylo jeho největším dětským úspěchem. V roce 1970 nastoupil do středního odborného učiliště VCHZ Synthesia Pardubice do učení v oboru provozní zámečník a po jeho ukončení do dílen hlavního mechanika v Lučebních závodech v Kolíně. Zde pracoval až do roku 1978, kdy přestoupil k novému zaměstnavateli - Československé námořní plavbě. Na československých lodích se vypracoval do funkce staršího námořníka. V roce 1981 se oženil a společně s manželkou vychovali dvě dcery. V roce 1989 požádal ČNP o přerušení pracovního poměru a nastoupil dočasně do pracovního poměru na úpravnu vody v Kolíně. Protože Československá námořní plavba ukončila činnost, z dočasného zaměstnání se později stalo trvalé, a to na dobu třiceti let. Jak říká, jeho život se odehrával a nadále odehrává u vody. Dnes jako důchodce pomáhá s výchovou čtyř vnoučat.